Místo Gymplu zámečník
Napsal martin |
poslední úprava November 24, 2007 at 6:28 pm |
1,540 zobrazení
Včera jsme se chtěli zajít podívat do Olympie do multikina na Gympl. Čekal jsem, že se u něj naštvu, protože sprejery fakt nesnáším. Bohužel, jak se později ukázalo, vytočil jsem se mnohonásobně víc a ještě ke všemu svojí vinou :).
Všechno začalo tím, že jsem při odchodu nevyndal klíče jako obvykle ze zámku, když jsem se obouval. To byla kardinální chyba, protože jsem si na tenhle malý nedostatek vzpomněl, až když jsem zvenku zabouchnul :).
Takže půl hodiny od začátku kina jsem ve svém Mondeu lovil něco, čím by se daly dveře otevřít. Samozřejmě jsem nic nenašel. Zabouchnuté klíče nebyly tak špatné, protože jsem zjistil, že do bytu se není vůbec sranda dostat. Prosklené okno do koupelny vypadalo z venku jednoduše překonatelné. Později, když jsme ho vylomili, tak jsme zjistili, že je tam pěkná nedobytná mříž :-D.
Nakonec jsem samozřejmě po půl hodině zavolal záměčníka, jako kdyby nebylo od začátku jasné, že se to stane. Chlapík na telefonu slíbil, že budou do hodiny.
Šli jsme tedy vedle na pizzu. Neměl jsem hlad a tak jsem ji snědl půlku, takže jsme si nakonec ze dvou pizz nechali zabalit skoro tři čtvrtiny jedné celé a odešli zpět do domu.
Po hodině a deseti minutách přijel chlapík. Evidentně pro něj pohotovost znamenala to, že se do hodiny sebere z hospody a vyrazí na místo určení. Napoprvé všechno obhlídl a řekl, že tam se vklidu dostane. Podruhé si zašel pro vercajk a po pěti dlouhých minutách klika cvakla, dveře letí, někdo chvází do dvěří.
Za otevření jsem zaplatil sedm set korun bez daně. Alespoň, že jsem neplatitl státu DPH za mé hodinové čekaní, zabouchnuté dveře a pizzu.
Když jsme přišli do otevřeného bytu, rozpomněl jsem se na pizzu, kterou jsme si nechali tak pěkně zabalit. Zeptal jsem se “kde je”, když vlastně ležela na tom stole v pizzerce, když jsme odcházeli …
Seznam odkazů v textu
Hodnocení
(8 votes, average: 2.88 out of 5)
Leave a comment