Dezorientovaná Česká spořitelna a její PINy

Napsal martin | poslední úprava November 24, 2007 at 12:37 pm | 810 zobrazení

Po asi třech letech mi vypršela platební karta, přesně konci května. S předstihem jsem si došel do banky požádat o novou, úřednice se ještě smála, že jdu docela brzo a že až za měsíc přijdu, budu mít kartu na pobočce.

Paráda. V půlce května jsem zašel do banky a skutečně jsem tam kartu měl, žena na přepážce mě se vším obeznámila a také mě ujistila: “PIN na téhle nové kartě bude stejný, jako na předchozí”. Raději jsem se ještě na konci hovoru zeptal znovu, ona mě opět ubezpečila. S pocitem bezproblémového přechodu na další kartu jsem odešel domů.

Paralelně mi přišel z České spořitelny dopis, vzhledem k tomu, že mi přišel k rodičům, nechal jsem si ho přeposlat do Plzně, jenže na zdejší poště se nikdy neobjevil, prostě ho tam jaksi neměli.

Nicméně, jsem to neřešil, proč taky. Zmalovaná mladší dáma mi dvakrát jasně řekla, že PIN bude stejný, tak mi zase posílají nějaké spamovací “letáky”.

Včera jsem s novou kartou vyrazil v šest hodin ráno na nádraží a pak do Žatce na turnaj. V peněžence jsem měl třicet korun, tak jsem si chtěl peníze vybrat z bankomatu, přece jen byl 2. červen a tak nová karta byla aktivovaná, stará zneplatněná.

K mému překvapení PIN na nové kartě nefungoval, i přes dvojí ubezpečení úřednice prostě kecala. Místo ranního malování by se možná měla občas podívat do směrnic, které jim v práci dávají, nejsou primárně určeny jako podklad při škrábání brambor!

Takže jsem se třiceti korunami zůstal na nádraží s celý víkendem před sebou. Žena v bance nejspíš myslela na to, jak půjde nakupovat hadry do Olympie zapomněla se zamyslet nad tím, jak věci funguji – viz. dále

Infolinka

Dneska jsem volal na infolinku ČS. Neochotná dámička za telefonem, kterou jsem zjevně velice a velice otravoval v neděli po ránu (v jedenáct) se mi podívala do databáze a zjistila, že PIN ani nemohl zůstat stejný, prostě protože jsem měl jiný typ karty.

Sice nebyla příjemná – co také čekat, dyt České spořitelně platím přes patnáctset ročně za to, že mohou moje peníze investovat – ale alespoň se neviděla v záři reflektorů někde v kabince s novým hadrem na těle.

Takže po všech peripetiích mám pochopitelně nutkání změnit bankovní ústav. Abych platil spoustu peněz ročně bandě dementních úředníků, kteří neznají ani interní pravidla firmy, se mi nechce.

Zůstal jsem o víkendu jen na stravenkách, jenže příště se může stát, že České spořitelně selže něco jiného, a ty peníze budu smrtelně potřebovat!

Asi je nacpu doma do matrace

Hodnocení

Podobné články

• Místo Gymplu zámečník
• Jak vypadá šílenství?
• České dráhy: lhát a předražovat
• Proč mám rád aplikace Google
• Tři sestry - nová deska Mydlovary